Proč se neučit zábavným způsobem, když je tolik možností?

Nový Zéland

14. září 2007 v 19:12 |  Země světa
NOVÝ ZÉLAND
Fakta:
Rozloha
- 270 530km2
Počet obyvatel - 3 502 000
Hlavní město - Wellington
Další města - Auckland, Christchurch
Nejvyšší bod - Mt. Cook (3754m)
Hlavní náboženství - křesťanství
Úřední jazyk - angličtina
Měna - novozélandský dolar
Hlavní vývozní položky - maso, mléko, máslo, sýr, vlna, ryby, ovoce
Státní zřízení - konstituční monarchie
Sousední státy - žádné, jen přes Tasmanovo moře sousedí s Austrálií

Obecně
Nový Zéland je země v jihozápadním Pacifiku, kde je nádherná příroda. Tuto od života oddělenou zemičku tvoří dva hlavní ostrovy - Severní a Jižní, a spousta dalších menších ostrůvků. Nemá žádné přímé sousední státy, a od Austrálie ho dělí celých 1600 kilometrů. Jsou zde četná pohoří, nížiny, lesy, pastviny i pláže. Na Severním ostrově se nachází několik činných sopek, gejzíry i mnoho horských pramenů. Protože je zde odlišné klima od ostatního světa, je zde také trochu jiný ekosystém. Vyvinuly se zde unikátní druhy ptáků, plazů i rostlin.
Jako první osídlili tuto nádhernou zemi Maorové, kteří sem připluli ze severnějších ostrovů, přičemž překonali obrovské vzdálenosti v Tichém oceánu. Krásu Nového Zélandu ale objevili i Evropané, a to roku 1642. Osidlovat ho ale začali až ke konci 18. století. Od roku 1840 do roku 1907 byla tato země britskou kolonií, a dodnes zůstává většina obyvatel britského původu. Nyní je Nový Zéland nezávislým státem, přestože jeho hlavou i nadále zůstává britský panovník. Tato země byla také první, kdo dal v roce 1893 ženám volební právo. Díky mírnému podnebí a vydatným srážkám jsou tu skvělé podmínky pro zemědělství, a proto přestože je tu i průmysl a hospodářství, je země závislá na zemědělské výrobě. Získávají se zde mléčné výrobky, maso a vlna od ovcí a dobytka, chovaných na zdejších pastvinách, které se pak vyvážejí do celého světa.

Zeměpis a hospodářství
V podstatě jsou oba ostrovy zeměpisně velmi odlišné.
Severní ostrov má velice nepravidelné pobřeží s několika poloostrovy, které vybíhají do moře. Úrodné nížiny přecházejí v kopce lemované zátokami a písčitými plážemi. Uprostřed se nachází oblast sopek. Čtyři jsou dosud činné, a také jsou zde již zmíněné gejzíry a horské prameny. Jsou zde také častá zemětřesení, přestože málokdy takového stupně, že by byla nějak víc nebezpečná. Víc na jihu se rozeklané kopce svažují a přecházejí v roviny a pobřežní nížiny.
Jižnímu ostrovu, kterého odděluje od Severního ostrova jen šestadvacet kilometrů široký Cookův průliv, dominují vrcholky Jižních Alp se sněžnými poli a ledovci. Je zde také mnoho úžasných řek, které tečou do ještě krásnějších jezer, které jsou zde hustě poseté. Na východ od Alp se nachází Canterburská nížina, největší rovina na Novém Zélandě, která je zároveň tou nejúrodnější. Jsou zde také fjordy, na které je nádherný pohled. Jak už jsem zde říkala, je tu unikátní ekosystém. Mezi rostliny, které se nevyskytují nikde jinde na světě, můžeme zařadit třeba šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlín se zářivě žlutými kvítky. Stejně unikátní je i říše zvířat, do které patří třeba velký nelétavý pták kivi, haterie novozélandská, což je starodávný plaz podobný ještěrce. Je zde díky tomu spousta národních parků.
Jak už bylo řečeno, je Nový Zéland spíše než státem hospodářsky vyspělým, státem, jenž je závislý na zemědělských produktech. Na každého obyvatele připadá dvacet hospodářských zvířat. K pěstovaným plodinám patří pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka. Vzrůstá zde i počet vinic, ze kterých pochází velmi kvalitní víno. Je zde i dřevozpravující a papírenský průmysl, který je zásoben eukalyptovými a jehličnatými lesy. Ve zdejších vodách se loví ryby - hoki, pražmy a barracudy, a také se při pobřeží chovají korýši včetně slávek. Novozélandský průmysl je založen hlavně na zpracování zdejších mléčných produktů, plodin, masa a ryb. K ostatním průmyslovým odvětvím se řadí výroba látek, hliníku a umělých hmot. Hlavními obchodními partnery této úchvatné zemičky jsou Austrálie, Japonsko, USA a členské státy EU (zejména Velká Británie). Také jsou tu zásoby ropy, zemního plynu, uhlí a zlata. Největším bohatstvím ale stále zůstává nádherná příroda, která přitahuje spousty turistů, takže musíme doufat, že ji časem nezničí.

Lidé a historie
Z deseti procent jsou zde lidé Maorové, velká část jsou potomci Britů, a část také jejich kombinace. Maorové původně přišli z Tichomoří, jak už bylo řečeno. Ti se zde původně usadili zhruba v průběhu 9. století našeho letopočtu. Prvním Evropanem byl holandský mořeplavec Abel Janszoon Tasman. To bylo roku 1642. Další sem zavítal James Cook až v roce 1769, po němž byl později pojmenován průliv mezi oběma ostrovy. V roce 1840 založili britští osadníci město Wellington a Nový Zéland se stal britskou kolonií. Wellington se stal také hlavním městem. Roku 1861 zde bylo objeveno zlato, kvůli čemuž proběhlo několik krutých válek, kvůli kterým Maorové přišli o mnoho svých práv a území, zděděných po předcích. Roku 1907 se Nový Zéland stal nezávislým státem, zůstal však vázán silnými politickými a hospodářskými pojítky k Británii. Dnes znovu ožívá zájem o maorskou kulturu a tradice.

Zajímavost
Tentokrát mám pro vás jedno místní skvělé jídlo - pečené kumarasy (batáty). Je to tradiční maorský pokrm. Batáty se pečou ve slupce a podávají se s jehněčím či s osmaženým vepřovým s jablkem. Pak chutnají výtečně. Batáty se dají také vařit, restovat, smažit či zapékat.

Mapy
Něco z přírody
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Štajny Štajny | E-mail | 20. května 2008 v 20:49 | Reagovat

potřeboval sem něco k Novýmu Zélandu tak sem využil tvých stránek, máš to suprově udělaný... díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama